Back

ⓘ Zástavní právo



                                               

Instrument

Slovo instrument, zastarale též instrumentum je nejednoznačné: instrument lékařství – lékařský nástroj neboli lékařský instrument instrument hudba – synonymum pro hudební nástroj neboli hudební instrument synonymum pro nějaký nástroj nebo přístroj finanční instrument – dokument, který je právním podkladem ruzných finančních transakcí. Mezi finanční instrumenty patří smlouvy o pujčkách, dluhopisy, hypotéky, akcie a pohyblivá zástavní práva. právní instrument neboli instrument práva – ve smyslu nástroj práva – zastarale též instrumentum

                                     

ⓘ Zástavní právo

Zástavní právo patří mezi věcná práva k cizí věci a slouží k zajištění dluhu v ujednané výši pro případ, že nebude dlužníkem včas a řádně splněn. Předmětem zástavněprávního vztahu je zástava, která muže být v případě nesplnění pohledávky zpeněžena a výtěžek získá věřitel.

Zástavním právem lze zajistit dluh o určité výši nebo jehož výši lze určit kdykoliv v době trvání zástavního práva. Součástí zástavy jsou též není-li to vyloučeno ve smlouvě příslušenství zástavy, její přírustek, neoddělitelné plody a užitky. Novinkou v novém občanském zákoníku je budoucí zástavní právo, které je specifické tím, že v době vzniku zástavní smlouvy není zástavce vlastníkem zástavy. V tomto případě je uzavření zástavní smlouvy možné, ale zástavní právo k věci vzniká až po nabytí vlastnictví zástavním dlužníkem. Dalšími druhy zástavního práva je vespolné zástavní právo a zastavení cizí věci. Vespolné zástavní právo znamená, že se zástavní věřitel muže domáhat uspokojení své pohledávky ze kterékoliv zástavy podle svého výběru nebo ze všech až do úplného uspokojení své pohledávky. Cizí věc lze zastavit jen se souhlasem jejího vlastníka.

Do konce roku 2013 bylo zástavní právo upraveno v § 152 až 174 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., od 1. ledna 2014 je upraveno v § 1309 až 1394 nového občanského zákoníku zákon č. 89/2012 Sb. Právní úprava zástavního práva v novém občanském zákoníku je podrobnější a ponechává větší míru volnosti smluvním stranám.

                                     

1. Zástava

Zástavou mohou být všechny věci, které jsou zpusobilým předmětem občanskoprávních vztahu majetkové povahy, proto mohou být zástavou věci hmotné i nehmotné. Vlastností zástavy však musí být její obchodovatelnost, aby mohla být v případě nesplnění pohledávky zpeněžena. Kromě obvyklých movitých i nemovitých věcí mohou být jako zástava využity:

  • zemědělské skladní listy nebo
  • cenné papíry,
  • ochranné známky.
  • účty vlastníka zaknihovaných cenných papíru,
  • zaknihované cenné papíry,
  • podíl v korporaci,
  • pohledávky i budoucí,
                                     

2. Vznik zástavního práva

Zástavní právo vzniká obvykle na základě smlouvy, která muže být písemná, ústní či ve formě veřejné listiny. Součástí zástavní smlouvy mohou být kromě hlavních ujednání, jako je specifikování, co je zástavou a jaký dluh se jí bude zajišťovat, i vedlejší ujednání týkající se např. smluvních pokut za nedodržení dohodnutého termínu splacení dluhu. Jestliže je zástavou movitá věc, zástavní dlužník předává zástavu zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě do úschovy.

Vznik zástavního práva lze rozdělit do dvou skupin, a to na dobrovolné a nucené zástavní právo. Dobrovolné zástavní právo vzniká na základě zástavní smlouvy např. odevzdáním či zápisem do rejstříku zástav; na rozdíl od toho nucené zástavní právo vzniká rozhodnutím příslušného orgánu veřejné moci. Budoucí zástavní právo ovšem vzniká až po nabytí vlastnictví k zastavené věci, jde-li pak o věc zapsanou ve veřejném seznamu, typicky v katastru nemovitostí, vznikne zástavní právo až zápisem do tohoto seznamu. S ohledem na skutečnost, že cizí věc lze zastavit jen se souhlasem jejího vlastníka, je nově upraveno i zastavování cizí věci v zastavárenském závodu. Protože jsou často zastavovány věci kradené či ztracené, upravuje občanský zákoník práva skutečného vlastníka věci. Přijme-li zastavárenský závod movitou věc, byť v dobré víře, musí jí vydat skutečnému vlastníkovi po prokázání, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu.

                                     

3.1. Práva a povinnosti za trvání zástavního práva Povinnosti zástavního dlužníka

Zástavnímu dlužníkovi vzniká povinnost doplnit jistotu tehdy, když zastavovaná věc ztratí svojí puvodní hodnotu z duvodu jednání vlastníka zastavené věci, ať už z duvodu činnosti, či nečinnosti k zastavované věci. V tomto případě je zástavní dlužník povinen doplnit zajištění do puvodního stavu. Další povinností zástavního dlužníka je doplnění zajištění podle starého občanského zákoníku zákon č. 40/1964 Sb. za předpokladu, že zástavní právo vzniklo před 1. lednem 2014. To znamená, že v tomto případě by musel zástavní dlužník zástavu okamžitě přiměřeně doplnit. Neučinil-li by tak, stala by se část pohledávky, která není zajištěna, splatnou.

                                     

3.2. Práva a povinnosti za trvání zástavního práva Práva a povinnosti zástavního věřitele

S novým občanským zákoníkem vzniká v zástavním právu pravidlo následku pojistné události, která zasáhne pojištěnou zástavu. Nastane-li pojistná událost, pojišťovna plní zástavnímu věřiteli, prokáže-li včas, že na věci vázne jeho zástavní právo. Neuhradí-li zástavní dlužník řádně a včas svoji pohledávku, vzniká zástavnímu věřiteli právo uspokojit se ze zadrženého plnění z pojistné smlouvy. Tento nárok však mohou strany v zástavní smlouvě vyloučit.

Zástavní věřitel je oprávněn zástavu držet a má vuči zástavnímu dlužníkovi právo na náhradu nákladu, které mu za dobu úschovy zástavní věci vzniknou. Užívat zastavenou věc, přivlastňovat si její přírustky, plody a užitky muže zástavní věřitel pouze v případě, bylo-li to ujednáno v zástavní smlouvě, s kterou souhlasily všechny zúčastněné strany. Současně má zástavní věřitel povinnost o zastavenou věc je-li v jeho úschově pečovat jako řádný hospodář.



                                     

4. Výkon zástavního práva

Dojde-li k tomu, že zástavní dlužník svuj dluh nesplní řádně a včas, má věřitel právo uspokojit svoji pohledávku výkonem zástavního práva. Výkon zástavního práva se provádí hlavně zpeněžením zástavy, ale není vyloučena ani dohoda, k níž dojde po splatnosti pohledávky, podle níž si věřitel zástavu za libovolnou nebo předem určenou cenu ponechá tzv. propadná zástava. Taková odchylná ujednání vždy vyžadují písemnou formu. Oproti starému občanskému zákoníku lze nyní volit z více možností, jak zpeněžit zástavu, než jenom prodejem zástavy ve veřejné dražbě nebo pouhým prodejem. Záleží na tom, jak se smluvní strany dohodnou, jestli se bude jednat o prodej z volné ruky, veřejnou soutěž, dobrovolnou dražbu či vnucenou správu. Zástavní dlužník i zástavní věřitel musí respektovat zakázaná ujednání vyplývající z občanského zákoníku, jinak dojde k neplatnosti smluvního ujednání.

Vzájemná práva a povinnosti se týkají i procesu zpeněžení zástavy. Před započetím zpeněžení zástavy musí zástavní věřitel nejdříve oznámit zástavnímu dlužníkovi, že přistoupil k výkonu zástavního práva. Je-li zástavní právo zapsáno ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, zajistí zástavní věřitel zápis o započetí s výkonem zástavního práva i v tomto rejstříku. Po uplynutí 30 dnu od oznámení zástavnímu dlužníkovi nebo dne zápisu ve veřejném seznamu nebo rejstříku zástav muže věřitel zpeněžit zástavu. Dlužník poté, co mu bylo věřitelem oznámeno započetí výkonu zástavního práva, nesmí bez souhlasu zástavního věřitele zástavu zcizit. Povinností zástavního dlužníka je strpět výkon zástavního práva, vydat zástavnímu věřiteli zástavu i listiny potřebné k převzetí zástavy.

                                     

5. Rozsah zástavního práva

Zástavní právo má široký rozsah a občanský zákoník ho upravuje tak, že se vztahuje na zástavu, na její přírustek i příslušenství. Novinkou občanského zákoníku je možnost hromadného zastavení věcí, při kterém platí zástavní právo na každou jednotlivou věc, která náleží zástavě a slouží jí, ať je kdekoliv. Zástavní právo vzniká na každou věc, která se zastaví k již zastavenému, a stejně zanikne, když se od hromadné věci odloučí. Přemění-li se zástava v novou věc, přejde na ni i zástavní právo; podobně přechází na všechny věci vzniklé rozdělením puvodní zástavy. Stejný následek nastává tehdy, spojí-li se zástava s jinou věcí a není-li možné obnovení předešlého stavu, ovšem jen do hodnoty v době spojení.

                                     

6. Zánik zástavního práva

Zánik zástavního práva lze dělit na zánik v dusledku zániku zajištěné pohledávky nebo samotným zánikem zástavního práva. Současně s pohledávkou zaniká i dluh, k zániku pohledávky dochází nejčastěji jejím splněním. Samotným zánikem je myšlen případ, kdy dojde k zániku zástavního práva z duvodu zániku zástavy, uplynutí doby, dohody o zániku závazku, zaplacení odstupného, splynutím, odstoupením od smlouvy, prominutím dluhu, smrti dlužníka nebo věřitele.

V případech, kdy je zástava zapsána ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav a dojde k zániku zástavního práva, musí zástavní věřitel zažádat o výmaz zapsané zástavy. Za předpokladu, že ve smluvním ujednání bylo vymezeno, že o výmaz z veřejného seznamu či rejstříku zástav zažádá zástavní dlužník, musí zástavní dlužník provést žádost o výmaz. K tomu aby zástavní dlužník mohl požádat o výmaz, musí od zástavního věřitele obdržet potvrzenou listinu se zánikem zástavního práva.

                                     

7.1. Specifická zástavní práva Podzástavní právo

Jestliže dojde k zastavení pohledávky, která už je zajištěna zástavním právem, jedná se o tzv. podzástavní právo. Souhlasu vlastníka primární zástavy není třeba, je však nutné mu tuto skutečnost oznámit. Sekundární, podzástavní věřitel pak muže dosáhnout zpeněžení primární zástavy místo primárního zástavního věřitele.

                                     

7.2. Specifická zástavní práva Uvolněné zástavní právo

Nový občanský zákoník navrátil do českého práva pojem uvolněná zástava. Uvolnění zástavy lze využít pouze v případech, kdy je zastavená věc evidována ve veřejném seznamu zejména katastru nemovitostí. Podstata spočívá v tom, že při zániku zástavního práva muže být bez nutnosti jeho předchozího výmazu k téže věci zapsáno zástavní právo pro jiný dluh. Vlastník tak muže spojit uvolněnou zástavu s jiným dluhem, jeho hodnota ale nesmí převyšovat puvodní dluh který byl jeho věcí jako zástavou puvodně zajištěn. Právo na disponování s uvolněnou zástavou zaniká, pokud ho vlastník nevyužije do deseti let od zápisu uvolnění zástavního práva do veřejného seznamu.

                                     

7.3. Specifická zástavní práva Soudcovské a exekutorské zástavní právo

Zástavní právo muže specificky vzniknout na základě rozhodnutí soudu v rámci exekučního řízení, a to jen na určené nemovitosti, ačkoli včetně všech jejích součástí a příslušenství. Zaznamenává se též do katastru nemovitostí. Protože však jde jen o zástavní právo, byť zřízené v rámci exekučního řízení, nelze jeho prostřednictvím přímo uspokojit pohledávku věřitele oprávněného, slouží pouze jako zajišťovací institut. Teprve v případě, že dlužník povinný zajištěnou pohledávku nesplní, je možné na jeho základě provést standardní výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci.

Obdobně funguje i exekutorské zástavní právo, které muže zřídit svým exekučním příkazem soudní exekutor.

                                     

7.4. Specifická zástavní práva Pohyblivé zástavní právo

V systému angloamerického práva je možným institutem i tzv. pohyblivé zástavní právo. Jeho rozsah na zástavě, kterou bývá obchodní společnost, je proměnlivý, pevně určeným se stane teprve ve chvíli, kdy je na zástavním dlužníkovi jeho dluh vymáhán. Ačkoliv je jeho povaha dostatečně dobře popsána v judikatuře, legální definice chybí. První známou definicí je definice lorda Macnaghtena ve dvou soudních případech z let 1897 a 1904.

Výhody má jak pro zástavního věřitele, tak pro zástavního dlužníka. Pro zástavního věřitele je výhodné, že v každém okamžiku pokrývá veškerý majetek zadlužené společnosti. Pro zástavního dlužníka je výhoda v tom, že muže nakládat se svým majetkem ale pouze takovým zpusobem, který je běžný pro každodenní obchodní činnost. Toto zástavní právo se například vztahuje i na skladové zásoby, které byly vyrobeny až v době po uzavření smlouvy, ale je možné prodávat je zákazníkum.



                                     

8. Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Floating charge na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

  • Encyklopedické heslo Zástava v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Free and no ads
no need to download or install

Pino - logical board game which is based on tactics and strategy. In general this is a remix of chess, checkers and corners. The game develops imagination, concentration, teaches how to solve tasks, plan their own actions and of course to think logically. It does not matter how much pieces you have, the main thing is how they are placement!

online intellectual game →