Back

ⓘ Letní čas



Letní čas
                                     

ⓘ Letní čas

Letní čas je označení systémové úpravy měření a udávání času, při které se po část roku nepoužívá čas daný příslušným časovým pásmem, ale používá se čas, který je o určitou hodnotu posunut dopředu.

Účelem letního času má být úspora elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení.

V Evropské unii včetně Česka dochází ke změně času během poslední neděle března, respektive října.

                                     

1. Historie

Princip podobný letnímu času se asi poprvé objevil roku 1784 v dopise Benjamina Franklina vydavatelum časopisu Journal of Paris. Dopis však byl míněn ironicky, Franklin nenavrhoval zavedení letního času, ale aby lidé vstávali i chodili spát dříve, čímž by lépe využili denní světlo.

První vážně míněný návrh na zavedení letního času učinil londýnský stavitel William Willett roku 1907 ve své eseji The Waste of Daylight. Ačkoli se mu podařilo přesvědčit i jednoho z britských poslancu, návrh se nepodařilo prosadit.

V praxi byl letní čas poprvé zaveden za první světové války v roce 1916, a to hned v řadě evropských zemí. Jako první zřejmě letní čas zavedlo Německo od 30. dubna 1916 do 1. října téhož roku, a Rakousko-Uhersko, jehož součástí tehdy byly i české země. Tento letní čas se v obou říších uplatňoval až do roku 1918. Také Velká Británie si upravila hodinky a letní čas zde ve třetím válečném roce fungoval mezi 21. květnem a 1. říjnem 1916. Dále pak v Švédsku od 15. května 1916 do 30. září téhož roku, ale v dalších letech v něm už nepokračovalo.

Dne 19. března 1918 byla v USA zákonem zavedena časová pásma tehdy již používaná na železnici, se kterými bylo zavedeno i používání letního času počínaje 31. březnem po zbytek 1. světové války. Letní čas platil v letech 1918 a 1919, byl však natolik nepopulární lidé tehdy vstávali i chodili spát dříve, že tento zákon byl poté zrušen.

V Rusku byl letní čas poprvé zaveden v roce 1917, v některých obdobích ve 20. letech byla hodinová ručička posunuta o dvě, nebo dokonce i o tři hodiny dopředu. Těžko tedy říct, jestli to byl čas letní, nebo spíše upravený. Po několikaleté přestávce byl v SSSR znovu čas změněn v roce 1930 a lišil se od pásmového času o jednu hodinu, tedy jakoby letní čas platil po celý rok. Ostatně stejnou věc v současnosti praktikují Francie a Španělsko, které by zeměpisně patřily do stejného časového pásma jako Velká Británie. Za 2. světové války v letech 1943 a 1944 byl k tomuto posunutému času ještě zaveden další letní posun o jednu hodinu, čímž se hodinky dostaly o dvě hodiny napřed vuči časovému pásmu. V únoru 2011 schválil prezident Dmitrij Medveděv zrušení standardního času a zavedení letního času celoročně. Naposledy se v Rusku posunul čas na letní 27. března 2011 o hodinu dopředu. Stejný krok ohlásilo i Bělorusko 2011 a Arménie 2012. Parlament Ukrajiny v září 2011 schválil opuštění standardního času, ovšem hned v říjnu 2011 parlament tyto plány zrušil. V Rusku byl ale pro nesouhlas veřejnosti znovu zaveden standardní "zimní" čas při podzimní změně času v roce 2014.

Letní čas byl znovu zaveden v dusledku úsporných opatření za druhé světové války. V českých zemích tehdy v Protektorátu Čechy a Morava fungoval nepřetržitě! od 1. dubna 1940 až do 2. listopadu 1942, dále pak od 29. března do 4. října 1943, od 3. dubna do 2. října 1944, a konečně od 2. dubna do již svobodného 1. října 1945. Dále pak od 6. května do 6. října 1946, od 20. dubna do 5. října 1947, od 18. dubna do 3. října 1948 a od 10. dubna do 2. října 1949. Na přelomu roku 1946 1. prosince 1946 – 23. února 1947 byl zaveden také tzv. zimní čas, kdy byl čas posunut o jednu hodinu dozadu. Příslušné vládní nařízení bylo vydáno 27. listopadu, tedy čtyři dny před změnou.

Každoroční letní čas byl v Československu zaveden v roce 1979. Po několika letech se ustálilo pravidlo, podle kterého se letní čas zaváděl poslední březnový víkend v noci ze soboty na neděli a končil poslední zářijový víkend. Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší – trvá až do posledního víkendu v říjnu, čímž je letní čas zaveden po větší část roku než čas pásmový. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii, takže se jí přizpusobilo i Česko.

                                     

2. Letní čas v Česku a ve světě

Na letní čas se v Česku každý rok přechází poslední neděli v březnu, kdy po 01:59:59 SEČ středoevropského času následuje 03:00:00 SELČ středoevropského letního času. Letní čas končí poslední neděli v říjnu, kdy se po 02:59:59 SELČ hodiny posunou na 02:00:00 SEČ. Toto uspořádání platí od roku 1996, do té doby byl konec letního času obvykle poslední neděli v září. Používání letního času je harmonizováno direktivou Evropské komise.

Letní čas je záležitostí zemí mírného pásu. V tropickém pásu se délka dne v létě od délky zimního dne neliší natolik, aby mělo zavedení letního času smysl. Obdobně v polárních oblastech, kde polární noc trvá až pul roku, nemá samozřejmě letní čas smysl.

Ve všech státech Evropy s výjimkou Islandu, Ruska, Běloruska, části Grónska a norských ostrovu Jan Mayen a Špicberky se letní čas používá. Podle pravidel EU přechod nastává ve všech časových pásmech současně, v 1:00 UTC tzn. 2:00 SEČ, resp. 3:00 SELČ, poslední neděli v březnu, resp. říjnu.

V USA a Kanadě letní čas začíná dříve a končí později než v EU, druhou nedělí v březnu, resp. první nedělí v listopadu. Některé části jejích území však letní čas nepoužívají.

Státy na jižní polokouli mají léto v době, kdy je na severní polokouli zima, tudíž i letní čas tam oproti severní polokouli platí v opačné části roku; proto časový posun mezi Českem a např. Chile muže být podle aktuálního data buď 4, 5, nebo 6 hodin.

Letní čas v muslimských zemích zpožďuje tradiční ramadánovou večeři, protože slunce podle letního času zapadá později. Proto se v měsíci Ramadánu od něj v některých zemích dočasně upouští nebo je to jeden z duvodu, proč se vubec nezavádí. Naproti tomu v Íránu letní čas trvá i v tomto období.

                                     

3.1. Argumenty pro a proti Argumenty pro

Argumentem pro zavedení letního času byly především již dříve uvedené energetické úspory. Občas se také argumentuje pro letní čas tím, že se poněkud zmírňují některé energetické špičky.

Denní biologický rytmus člověka ovlivňuje sluneční záření. Proto ranní vstávání v daný čas neodpovídající slunečnímu úsvitu muže zpusobovat deprese. Letní čas tak napomáhá synchronizovat cyklus spaní.

                                     

3.2. Argumenty pro a proti Argumenty proti

Kritici letního času jej považují za zcela nepřirozený a umělý. Argumentují, že se člověk řídí vnitřními biologickými hodinami, které si obtížně zvykají na změnu času. Jde však pouze o cirkadiánní rytmus, který běžně umožňuje přizpusobení například tzv. časový posun, kdy se mění časové pásmo.

Většina uznávaných energetiku tvrdí, že spotřeba energie se posunem času téměř nemění nebo že energetické úspory jsou diskutabilní. Podle měření zaměstnancu Pražské energetiky je úspora elektrické energie pouze v období okolo rovnodennosti v rozsahu jednoho procenta, v letních měsících nemá letní čas na spotřebu elektrické energie v podstatě žádný vliv, protože přirozené osvětlení je i tak dost dlouhé a prodloužení letního času do října znamenalo v porovnání s předchozími roky ztrátu, protože ztráty za říjen se vyrovnají úsporám za září. Rakouský svaz podnikatelu v energetice uvádí, že zavedení letního času již několik let nepřináší energetické úspory, ale naopak vede ke zvýšené spotřebě pohonných hmot, neboť Rakušané jezdí svými auty do pozdějších večerních hodin. Také veškeré venkovní aktivity pracovní i odpočinkové lze provozovat déle vzhledem k oficiálnímu času. V roce 2008 vznikla studie využívající legislativní změny týkající se letního času v americkém státu Indiana k výpočtu účinku letního času; podle této studie zpusobuje letní čas celkové zvýšení energetických nákladu o asi 1 %, neboť úspory energie potřebné na osvětlení jsou převáženy zvýšenou spotřebou energií na topení a klimatizaci.

Dalším argumentem obecně proti střídání času jsou problémy spojené s odebranou či přidanou hodinou například ve směnných provozech nebo v dopravě, kdy při přechodu z letního času zpět se některé vlaky na hodinu zastavují, resp. že se při přechodu z letního času 2× během dne zopakují stejné časové údaje 2: xx.



                                     

3.3. Argumenty pro a proti Iniciativy

Pro zrušení používání letního času v EU vznikla také iniciativa "Pouze jeden čas" For Only One Time ; pro možnost předložení návrhu ve formě evropské občanské iniciativy by ale potřebovala nashromáždit milion podpisu občanu EU, z toho aspoň 16 500 v Česku. Z českých politiku se boji za zrušení střídání času dlouhodobě věnuje senátor za KDU-ČSL Petr Šilar na pudě Evropského parlamentu se snaží otázku otevřít jeho spolustraník Tomáš Zdechovský.

V únoru 2018 se skupina poslancu Evropského parlamentu snažila o první krok ke zrušení střídání standardního a letního času. Nakonec se v europarlamentu ale podařilo schválit jen výzvu Evropské komisi, která má výhody a nevýhody střídání času prozkoumat a navrhnout nějaké řešení. Evropská komise nakonec navrhla zrušení střídání zimního a letního času do roku 2019 s tím, že státy si sami zvolí, jaký čas si ponechají. Nicméně odborníci se shodnou, že pro zdraví je jednoznačně nejlepší zachovat standardní zimní čas. Portugalsko, Polsko a Kypr si však chtějí ponechat letní čas. V březnu 2019 však bylo prozatímně rozhodnuto, že k poslednímu posunu času by mělo dojít v roce 2021. Doposud však nebylo definitivně rozhodnuto, tato problematika byla odložena kvuli pandemii covidu-19.

                                     

3.4. Argumenty pro a proti Návrh jiného řešení

Někteří lidé místo dvou změn času každý rok navrhují přejít na "letní čas" celoročně, tzn. trvale přijmout sousední časové pásmo. Tato myšlenka se objevuje hlavně ve Velké Británii, pro kterou by to znamenalo přechod na SEČ, tzn. sjednocení časového pásma s většinou Evropy.

                                     

4. Zajímavosti

Během své existence období letního času ovlivnilo množství nepředstavitelných událostí. "Znemožnilo teroristický útok, údajně snižuje účast ve volbách a množství halloweenských koledníku."

                                     

5. Odkazy

Související články

  • Zimní čas
  • Přestupná sekunda
  • Posun času
  • Přestupný rok

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu letní čas na Wikimedia Commons
  • anglicky Letní čas, timeanddate.com
  • Dílo Zákon o letním čase ve Wikizdrojích
  • Slovníkové heslo letní čas ve Wikislovníku
  • Dílo Směrnice Evropského parlamentu a Rady o úpravě letního času ve Wikizdrojích
Free and no ads
no need to download or install

Pino - logical board game which is based on tactics and strategy. In general this is a remix of chess, checkers and corners. The game develops imagination, concentration, teaches how to solve tasks, plan their own actions and of course to think logically. It does not matter how much pieces you have, the main thing is how they are placement!

online intellectual game →