Back

ⓘ Politika



                                               

Otto Liebe

Carl Julius Otto Liebe, dánský právník a politik, zastával v roce 1920 po dobu několika dní funkci předsedy vlády Dánska.

                                     

ⓘ Politika

Politika je mnohoznačný pojem obvykle označující proces a metodu rozhodování určité skupiny lidí s pluralitními zájmy a názory. Věda zabývající se politikou se nazývá politologie. Politika je sférou, v níž je přítomné neustálé větší či menší napětí mezi "vládnoucí" a "emancipační" politikou. Politiku lze chápat také jako boj o společenské uspořádání.

V rámci rozhodovacích procesu je politika správa věcí veřejných, uměním řídit stát a hájit zájmy jednoho státu vuči druhému, vytvářet a udržovat vztahy mezi těmito státy.

Prostředkem politiky je politická moc, kterou lze získat buď demokratickými prostředky, nebo násilím. V otevřených společnostech demokracií vstupují do politiky politické subjekty politickým přesvědčováním argumentací zúčastněných stran a vyjednáváním často kompromisní dohodou a tak vytvářejí či spoluvytvářejí politická rozhodnutí. Mezi takové subjekty mohou patřit jednotlivci občané, stejně jako organizace politické strany a hnutí, spolky a jiné zájmové skupiny. Vynutitelnost politického rozhodnutí je zajištěna autoritou která vykonává politickou moc.

V přeneseném smyslu znamená politika chování a jednání jednotlivce nebo skupiny nebo nasazení prostředku ať legitimních, nebo ne k dosažení určitého cíle.

Politika jako správa věcí veřejných byla chápána již v antickém Řecku. Ve středověku se pak do jisté míry stala dědičnou záležitostí feudálu, o něco později výlučnou záležitostí politiku. V novější době přechází tato tradice do pojetí politiky jako věci občanu.

                                     

1. Významová nejednoznačnost termínu politika

České slovo politika má několik významu, je ekvivalentem tří anglických termínu, které však operují na ruzné rovině obecnosti.

  • politika ve významu anglického policy je programem, opatřením, krokem či záměrem, není spojená s aktéry, ale s tématy. Nositelem politiky ve významu policy nemusí být jen političtí představitelé, ale v zásadě kdokoliv mzdová politika firmy, protidrogová politika školy.
  • politika ve významu anglického politics představuje politický proces střetávání zájmu, arény, v nichž se pohybují a vyjednávají politici do politiky s tímto významem tedy patří konkrétní političtí aktéři, jako jsou politické strany a politici;
  • politika ve významu anglického polity představuje strukturálně-funkční rámec politického procesu a politických aktivit ;
                                     

2.1. Historie Starověká Čína

Čínská politická filosofie má své kořeny už v období Jara a Podzimu, zvláště je spojeno s Konfuciem 6. století př. Kr. Politická filosofie v Číně vznikla jako odpověď na společenské a politické rozdrobení země v období Jara a Podzimu a Období válčících státu. Hlavní společensko-politické směry v tomto období čerpaly z filosofií konfucianismu, legismu, mohismu, agrarismu a taoismu. Filosofové jako Konfucius, Mencius a Mocius se ve svých politických filosofiích pokoušeli to najít společnou řeč. Konfucionismus obhajoval hierarchickou, meritokratickou vládu založenou na empatii, loajalitě a mezilidských vztazích. Legismus se stavěl za striktně autoritářskou vládu založenou na drakónských trestech a zákonech. Mohismus podporoval společnou, decentralizovanou, "liberální" vládu založenou na filosofii asketismu V Číně má tradici v podobě mnišských společenství. Agraristé propagovali rolnický "komunismus" a egalitářství. Příznivci taoismu byli jednimi z prvních zastáncu proto-anarchismu.

Legismus byl dominantní politickou filosofií v období Dynastie Čching, v období Dynastie Chan byl však vytlačen státním konfucionismem, který se v Číně držel na nejzastávanějších filosofiích až do příchodu komunismu.

                                     

2.2. Historie Antické Řecko

Celá západní politická od polis filosofie pramení z filosofie Antického Řecka, kde první filosoficko-politické debaty vedl již Platón. Antická polis stála u zrodu základních politických směru v Aristotelově klasifikaci: timokracii, tyranii, demokracii a oligarchii. Jedna z prvních knih o politice, která formovala i novověké státy byla Platónova Ústava, která inspirovala i Aristotela k jeho Politice a Etice Nikomachově. Do římského politického myšlení pak pronikla především filosofie stocismu.

                                     

2.3. Historie Starověká Indie

Hierarchizace společnosti na kasty umožnila indické společnosti vyvíjet svou politiku již dlouho před vznikem prvních státu. Ve starověké Indii pak společenská situace vyústila do jasně vymezené hranice mezi náboženskou a světskou správou. Správa státu byla rozdělena na vládu, administraci, obranu, zákon a pořádek. Mantraga byla hlavním vládnoucím orgánem, sestávající z krále, předsedy vlády, vudce armády a velekněze. Předseda vlády stál v čele skupiny ministru společně s vrchním soudcem Maha Amatya.

Pravidla, která v indické společnosti postupně vznikala byla silně ovlivněna védami. Jeden z předních myslitelu starověké indie byl Čánakja, který žil ve 4. st. př. Kr. Jeho Arthašástra kromě vojenské strategie udílela také vládci rady jak vést ekonomicky stabilní stát a jak dohlížet na trestné konání.

                                     

2.4. Historie Středověká Evropa

Základem středověké politické filosofie byla kombinace Aristotelova a Augustinova učení: Scholastika, která stavěla na harmonii rozumové a zjevené pravdy. Asi nejvlivnějším filosofem v této sféře byl Tomáš Akvinský, který značně pomohl znovuobjevení Aristotelových děl. Scholastika byla nejduležitější filosofií ještě v renesanci.

Tomáš Akvinský své politické názory zachytil v Summa Theologiae, kde říká například, že král tyran není král určený Bohem. Jeho myšlenky do jisté míry následně reflektuje i Magna Charta Libertatum, listina mnohými považována za základní kámen Anglo-Americké politické svobody, která explicitně prosazuje právo vzpoury proti panovníkovi za účelem dosažení spravedlnosti.

Mezi běžnými lidmi však byla politika podle mnohých sociologu ve středověku vnímána jako světská nesvatá záležitost, do které není radno zabředávat.

                                     

2.5. Historie Evropská renesance

Během renesance byl pohled na politiku jako na nesvatou službu postupně vlivem humanismu opouštěn a po celé evropě se proto začalo objevovat mnoho filosofu, které nad státem a společností uvažovali.

                                     

2.6. Historie Niccolò Machiavelli

Jedním z nejvlivnějších děl renesance byl Machiavelliho Princ, sepsán mezi lety 1511 a 1512 a posmrtně vydán r. 1532. Vedle Discorsi sopra la prima deca di Tito Livio, kde Machiavelli rozebírá klasické římské období politické myšlení renesanční Evropy značně ovlivnil. Některé soudobé osobnosti např. Jean-Jacques Rousseau vykládali Prince jako satiru pro rod Mediceju, po té co znovuzískali Florencii a Machiavelliho z ní vyhnali. Přestože Princ byl skutečně sepsán pro Mediceje, Machiavelli podporoval Florentskou republiku a oligarchii Mediceju kritizoval. Ať tak či onak, Machiavelliho dílo vubec poprvé představuje pragmatický, konsekvencionalistický pohled na politiku. Ani Machiavelli, ani Hobbes nevěřili v Bohem seslané panovníky, namísto toho věřili ve vrozené umění vládnout. Tento pohled nabýval na duležitosti při vzniku autokratických vlád, protože pouze ty podle společenského povědomí mohli udržet pořádek.

                                     

2.7. Historie Osvícenství

Během osvícenství mělo největší dopad na politické ideologie objevení tribálních společností mimo Evropu a vypuknutí série občanských válek. Myslitele jako Thomas Hobbes, John Locke, Montesquieu a Jean-Jacques Rousseau velice poznamenala také Haitská revoluce.

Tito myslitelé přišli s novým pohledem na účel státu: V první řadě se ptali, jakým právem lidé tvoří státy, v druhé pak jaká je dokonalá forma státu. S příchodem idey přirozeného řádu se mohli sociální vědy oddělit od církevního učení.

Politické a ekonomické vztahy byly drasticky posunuty jejich teoriemi, částečně tak podpořili vznik cechu jako samostatných správních celku, svobodného trhu a protestanství myšlenkami o národním náboženství. Kritika katolické církve na sebe nedala dlouho čekat a tomuto směru se postavil například François Marie Arouet de Voltaire.

                                     

2.8. Historie Industrializace a moderna

Marxistická kritika kapitalismu byla vedle liberalismu a fašismu jednou z rozhodujících ideologií dvacátého století. Industriální revoluce, urbanizace a rostoucí význam velkých závodu dal vzniknout socialistickému hnutí. V polovině 19. století socialismus s uvedením marxismu nabýval na popularitě, především mezi městskými pracovníky v továrnách.

Radikální změnu v politickém smýšlení přivedla 1. světová válka. Ruská revoluce roku 1917 a podobné, ačkoli méně úspěšné revoluce v dalších evropských státech přinesla komunismus. V té době poprvé tvořily vlády sociální demokraté - což souviselo s rozšířením univerzálního volebního práva napříč vyspělými státy, přestože většina kolonií stále zustávala v rukou evropských velmocí.

                                     

3. Odkazy

Literatura

  • Krejčí, Oskar: Mezinárodní politika. 5. upravené vydání. Praha: Ekopress, 2014. 804 s. ISBN 978-80-87865-07-1
  • Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Příprava vydání David Miller. Brno: Barrister & Principal, 2000. 581 s. ISBN 80-85947-56-0. čeština

Související články

  • politologie
  • politická strana
  • lidská práva
  • demokracie
  • volby

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu politika na Wikimedia Commons
  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Politika
  • Slovníkové heslo politika ve Wikislovníku
  • Téma Politika ve Wikicitátech
  • Encyklopedické heslo Politika v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Free and no ads
no need to download or install

Pino - logical board game which is based on tactics and strategy. In general this is a remix of chess, checkers and corners. The game develops imagination, concentration, teaches how to solve tasks, plan their own actions and of course to think logically. It does not matter how much pieces you have, the main thing is how they are placement!

online intellectual game →