Back

ⓘ Trestní právo



                                               

Odklon

Odklon obecně znamená odchýlení či odvrat od něčeho, v ruzných oborech má slovo ruzné speciální významy: odklon doprava – dočasná změna trasy pravidelné dopravy odklon od trestního řízení – procesní prostředek, jak se vyhnout trestnímu či soudnímu řízení odklon právo odklon od normy – vyloučení aplikace určitého obecného právního institutu a jeho nahrazení smluvní úpravou např. odklon od rovnosti podílu při vypořádání společného jmění manželu, odklon od obecné normy obchodního zákoníku v obchodní smlouvě atd. odklon v judikatuře, soudní rozhodnutí, které se odchyluje od dosavadních soudníc ...

                                     

ⓘ Trestní právo

Trestní právo v České republice je odvětvím veřejného práva, které určuje, jaká společensky škodlivá jednání jsou trestnými činy, jaké jsou sankce za jejich spáchání a jakým zpusobem stát prostřednictvím svých příslušných orgánu spáchání trestných činu zjišťuje a jejich pachatele trestá.

Trestní právo je součástí právního řádu příslušného státu. Spolu s právem ústavním a správním se řadí mezi obory práva veřejného, neboť mu dominuje vztah mezi státem a jeho orgány na straně jedné a dalšími osobami občany státu a dalšími osobami podléhajícími pravomoci státu na straně druhé.

                                     

1. Trestní právo hmotné a procesní

V trestním právu se rozlišuje:

  • trestní právo procesní – stanoví postup příslušných orgánu státu v Česku tzv. orgány činné v trestním řízení při zjišťování trestných činu, prokazování jejich spáchání konkrétním osobám, ukládání a výkon trestu a ochranných opatření, upravuje zároveň i práva a povinnosti osoby, proti které se trestní řízení vede, jakož i dalších osob, jichž se toto řízení dotýká
  • trestní právo hmotné – stanoví, co je trestným činem, podmínky trestní odpovědnosti, jaké sankce trest či ochranné opatření lze za trestný čin uložit

Trestní právo hmotné se uplatňuje v rámci trestního práva procesního, pachatele trestného činu lze odsoudit pouze trestním řízením

Sepětí trestního práva hmotného a procesního je větší než u jiných právních oboru, např. než u práva občanského, neboť zatímco se v oblasti občanského práva většina právních vztahu uskutečňuje a funguje pouze v hmotné rovině bez ingerence procesní složky, trestní právo hmotné ke své realizaci nezbytně potřebuje procesní složku. Je třeba si uvědomit, že v každodenním životě všichni jedinci, aniž si to zpravidla uvědomují, vstupují do řady občanskoprávních vztahu např. koupě novin, jízda prostředkem hromadné dopravy, které jsou realizovány pouze mezi soukromoprávními subjekty a do kterých nikdy stát v podobě soudu v rozhodujícího v občanskoprávním řízení nebude zasahovat, neboť k tomu vubec nevznikne duvod. V oblasti trestního práva však lze pouze v trestním procesu závazně určit, že se stal určitý trestný čin, která osoba je za jeho spáchání odpovědná a jaké to pro ni bude mít právní dusledky.

  • V rámci trestního práva vznikají tzv. trestněprocesní vztahy – vztah mezi orgány činnými v trestním řízení a osobou, proti níž je řízení vedeno. Vznik trestněprocesního vztahu je považován od chvíle založení usnesení o zahájení trestního stíhání. Obsahem jsou práva a povinnosti s ním spojené, tedy povinnost podrobit se trestnímu řízení a právo provádět trestní řízení.
  • Dále vznikají tzv. trestněprávní vztahy – vztah mezi orgány činnými v trestním řízení státem a pachatelem. Zde je užší vztah, než u trestněprocesního vztahu.

Hlavní rozdíl mezi trestněprocesním a trestněprávním vztahem je, že v procesním vztahu není řízení vedeno nutně proti pachateli, kdežto u právního vztahu je pachatel potvrzen, vztah má tedy hmotněprávní charakter.

                                     

1.1. Trestní právo hmotné a procesní Trestní právo hmotné TPH

Trestní právo hmotné stanoví, co je trestným činem, podmínky trestní odpovědnosti, jaké sankce trest či ochranné opatření lze za trestný čin uložit.

Trestný čin je protiprávní čin, který trestní zákoník označuje za trestný a zároveň naplňuje znaky skutkové podstaty uvedené ve zvláštní části trestného zákona. Trestnost se vztahuje nejen na dokonaný čin, ale i na pokus či přípravu trestného činu, je-li příprava trestná. Pachatelem je ten, kdo svým jednáním naplnil znaky skutkové podstaty. Spolupachatelé jsou osoby, které spáchaly trestný čin společným jednáním.

                                     

1.2. Trestní právo hmotné a procesní Účel a funkce trestního práva hmotného

Základním účelem TPH je chránit právo a oprávněné zájmy fyzických a právnických osob, zájmy společnosti atd. Říká, co je trestný čin a jakou sankci za něj uložit. Trestní právo plní několik funkcí: ochrannou funkci, preventivní funkci, represivní funkci a regulativní funkci.

  • Regulativní funkce – upravuje trestní odpovědnost a reguluje jednání na právní či protiprávní, to znamená, že co nejpřesněji vymezuje zákonné podmínky trestní odpovědnosti i beztrestnosti. Dále zakotvuje podmínky ukládání trestu a ochranných opatřeních u dospělých pachatelu.
  • Represivní funkce – represivní funkce je spojená s uplatněním ochranné funkce, to znamená postihu. Reaguje prostředky trestního práva na protiprávní chování. "Represivní funkce je orientována k ochraně chráněných zájmu, a to individuálně – pusobením na pachatele trestného činu." Jejím účelem je tedy zabránit pachatelum v další trestné činnosti a během výkonu trestu vytvářet podmínky pro jejich převýchovu, obnovení narušených sociálních vztahu a sociální integraci například u mladistvých. Uplatnění represe je vždy ovlivněno zásadou pomocné role trestní represe – umírněnost činu a trestu Jedním z problému, kterým trestní právo čelí je dilema, které jevy je již nutné a účelné trestněprávně postihovat.
  • Preventivní funkce – trestní právo má pusobit preventivně, to znamená, že má předcházet a zamezovat trestné činnosti. Rozlišuje tzv. individuální prevenci, ta je zaměřená na konkrétního pachatele, a tzv. generální prevenci, která je zaměřená na ostatní potenciální pachatele trestných činu. Například sankcionování právnických osob má nejen represivní ale i preventivní funkci. Slouží k odrazování nejen postižených, ale i jiných právnických osob od budoucího protiprávního jednání.
  • Ochranná funkce – ochranná funkce je dominantní, neboť základní funkcí trestního práva je ochrana společnosti před kriminalitou. "Trestní právo doplňuje ochranu poskytovanou normami jiných odvětví práva, nastupuje tam, kde se ostatní právní prostředky ukáží jako neúčinné."


                                     

1.3. Trestní právo hmotné a procesní Podmínky trestní odpovědnosti

  • Obecné znaky uvedené v zákoně věk, příčetnost a u mladistvých rozumová a mravní vyspělost
  • Typové znaky trestného činu
  • Protiprávnost činu

Pachatelovo jednání je úmyslné, jestliže chtěl porušit nebo ohrozit zájem chráněný trestním zákonem nebo jestliže věděl, že takové porušení nebo ohrožení zákonem chráněného zájmu muže zpusobit. V nutné obraně jedná ten, kdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem. Z duvodu nedostatečného věku je beztrestný ten, kterému v době spáchání činu nebylo patnáct let.

                                     

1.4. Trestní právo hmotné a procesní Tresty a ochranná opatření

Trestní zákoník zná tyto druhy trestu:

  • výjimečný trest – nad 20 až do 30 let, nebo na doživotí
  • klasické odnětí svobody – zásadně nejvýše na 20 let
  • Odnětí svobody
  • Ztráta čestných titulu nebo vyznamenání
  • Obecně prospěšné práce
  • Vyhoštění z území ČR – pouze cizinci
  • Ztráta vojenské hodnosti
  • Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce
  • Propadnutí věci
  • Zákaz činnosti
  • Zákaz pobytu
  • Propadnutí majetku
  • Zákaz držení a chovu zvířat
  • Domácí vězení
  • Peněžitý trest

Trestní zákoník zná tyto druhy ochranných opatření:

  • Zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty
  • Ochranná výchova pouze u mladistvých
  • Ochranné léčení
  • Zabezpečovací detence

Účelem trestu je chránit společnost a zabránit pachateli v další trestné činnosti.

                                     

1.5. Trestní právo hmotné a procesní Trestní právo procesní TPP

Trestní právo procesní reguluje trestní řízení trestní stíhání, a to jak řízení přípravné, před podáním obžaloby, tak řízení před soudem po podání obžaloby. Upravuje i speciální druhy řízení amnestie, vydávání do ciziny apod. Zahrnuje právní normy upravující trestní řízení, tj. zákonem stanovený postup při zjišťování trestných činu a jejich pachatelu, při ukládání trestu pachatelum a při výkonu těchto trestu. Hlavním pramenem trestního práva procesního je zákon o trestním řízení soudním trestní řád č. 141/1961 Sb.

Základní zásady trestního řízení:

  • Platí presumpce neviny. Až do pravomocného rozsudku je jedinec považován za nevinného.
  • Jednání před soudy je ústní a veřejné.
  • Každý má právo na obhajobu.
  • Trestní stíhání před soudem je možné jen na základě obžaloby podané státním zástupcem.
  • Zásada legality. Státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o kterých se dozví.
  • Stíhat lze osobu jen ze zákonných duvodu a zákonným zpusobem.

Pruběh trestního řízení:

  • Odvolací řízení: Jde o jeden z řádných opravných prostředku, který umožňuje přezkoumání soudního rozhodnutí. Možnost odvolání proti rozsudku má jak obžalovaný, tak i státní zástupce obžaloba. Odvolání je řádný opravný prostředek proti nepravomocnému rozsudku, proti pravomocnému rozsudku je mimořádným opravným prostředkem dovolání, příp. stížnost pro porušení zákona.
  • Přípravné řízení: Hlavním cílem je zajištění veškerých informací o trestném činu a nashromáždění dukazu. Osoba, proti které jsou dukazy shromažďovány, se nazývá obviněný. Obviněný má právo nevypovídat a má právo na obhajobu. Při nashromáždění dukazu je státním zástupcem podána žaloba k soudu.
  • Předběžné projednání žaloby: V této fázi soudce posuzuje, zdali je zajištěn dostatek dukazu, aby obžaloba tvořila spolehlivý podklad pro hlavní líčení. Soudce muže pro nedostatek dukazu vrátit návrh žaloby a žádat o doplnění, či vyhodnotit čin jako přestupek.
  • Hlavní líčení: Hlavním účelem hlavního líčení je vyslovení zákonného a oduvodněného rozhodnutí o základní otázce trestního řízení a rozhodnutí o vině a výši trestu obžalovaného. Hlavního líčení se účastní obžaloba státní zástupce, obžalovaný, obhájce, soudce a svědci.
  • Vykonávací řízení: Úlohou vykonávajícího řízení je zajistit uskutečnění výkonu trestu, jestliže rozsudek nabyl právní moci a jestliže to povaha takového rozhodnutí vyžaduje.


                                     

2. Základní zásady trestního práva

Zásady, na kterých je založeno trestní právo hmotné, vycházejí z účelu a funkcí trestního práva jako takového a jde o určité právní principy a ideje.

Význam těchto zásad se dělí na: poznávací ty umožňují pochopit podstatu a cíle trestního práva, interpretační fungují jako vodítko především u sporných otázek v oblastní trestního práva, aplikační slouží jako vodítko při aplikaci řešení při sporných otázkách z oblasti trestního práva hmotného a pro tvorbu práva všeobecné požadavky pro všechny instituty.

Příkladem těchto zásad je např. zásada humanismu, která říká, že trestní právo by mělo chránit demokratické a humanitní hodnoty společnosti, zároveň i oběti trestné činnosti. Jednoduše řečeno tato zásada nabádá k lidskému chování.

                                     

2.1. Základní zásady trestního práva Subsidiarita trestní represe

Trestní právo je v demokratických státech pojímáno jako nejzazší prostředek tzv. ultima ratio, kterou je prováděna právní regulace a sociální kontrola společnosti. Použití prostředku trestního práva hmotného i procesního totiž představuje nejzávažnější zásahy do práv jednotlivce, a proto musí být používány zdrženlivě pouze v případech, v nichž prostředky jiných právních odvětví např. práva občanského a správního selhávají nebo nejsou efektivní.

Opačný přístup, který byl v České republice uplatňován komunistickým režimem před sametovou revolucí vede k přílišné kriminalizaci mnoha jednání, která je možno řešit mírnějšími prostředky. Hovoří se o tzv. hypertrofii trestní represe. Určitý pozustatek takového přístupu lze dosud vnímat i v samotném myšlení lidí i politiku, kteří se řadu problému snaží "řešit" pouhým podáním trestního oznámení, aniž by využili prostředku jiných právních odvětví, které jsou primárně určeny k ochraně těch kterých vztahu a práv.

                                     

3. Aktuální podoba českého trestního práva

České trestní právo je v současné době upraveno zejména v trestním zákoníku z roku 2009, který lze považovat za kodex trestního práva hmotného, a v často novelizovaném trestním řádu z roku 1961, který je obdobnou ucelenou úpravou trestního práva procesního. Tyto dva kodexy doplňuje zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonu zákon o soudnictví ve věcech mládeže, který obsahuje normy hmotněprávního i procesněprávního charakteru týkající se trestní odpovědnosti mladistvých a trestního řízení vedeného proti nim. Dále je od 1. ledna 2012 účinný zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který jako novinku v českém právu zavedl trestní odpovědnost právnických osob, když do té doby byly trestně odpovědné jen osoby fyzické. Další dílčí normy trestního práva nalezneme i v dalších zákonech a prováděcích předpisech.

                                     

4.1. Odkazy Literatura

  • P. Šámal a kol., Přípravné řízení trestní. Praha: C.H.Beck, 2003
  • A. Sotolář a kol., Alternativní řešení trestních věcí v praxi. Praha: C. H. Beck, 2000
  • D. Císařová a kol., Trestní právo procesní. Praha: Linde, 2006
  • D. Císařová a kol., Trestní právo a zdravotnictví. Praha: Orac, 2004
  • J. Jelínek, Poškozený v českém trestním řízení. Praha: Karolinum, 1998
  • J. Jelínek a kol., Trestní zákon a trestní řád s poznámkami a judikaturou a předpisy souvisící, v úplném znění. Praha: Linde, 2007
  • J. Kuchta a kol., Kurs trestního práva: trestní právo hmotné. Zvláštní část. Praha: C. H. Beck, 2009
  • J. Jelínek a kol., Trestní právo hmotné: obecná část, zvláštní část. Praha: Linde, 2006
  • V. Kratochvíl a kol., Trestní právo hmotné. Obecná část. Praha: C. H. Beck, 2012, ISBN 978-80-7179-082-2
  • J. Chmelík a kol., Rukověť trestního práva hmotného a procesního. Praha: Linde, 2007
  • E. Vlček, Dějiny trestního práva v českých zemích a v Československu. Brno: Masarykova univerzita, 2006
  • J. Musil a kol., Kurs trestního práva: trestní právo procesní. Praha: C. H. Beck, 2007


                                     

4.2. Odkazy Související články

  • Mezinárodní trestní právo
  • Trestný čin
  • Trestní řízení
                                     

4.3. Odkazy Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu trestní právo na Wikimedia Commons
  • Encyklopedické heslo Trestní právo v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
  • Přehled o trestním právu hmotném a procesním v České republice
                                               

Konzumace

Konzumace muže být: spotřeba příjem potravy – spotřeba jídla a nápoju právo konzumace právo – dokonání jednání či skutku konzumace manželství konzumace trestného činu jiné konzumní společnost konzumerismus

                                               

Aberace

Aberace označuje odchylku nebo úchylku. sférická aberace – vada při zobrazení čočkou aberace právo – druh omylu v trestním právu, kdy se pachatel snaží dosáhnout určitého výsledku, ale nezávisle na své vuli zpusobí výsledek jiný chromozómová aberace, chromozomová mutace – mutace měnící tvar a strukturu chromozómu aberace astronomie – zdánlivé odchýlení světelného paprsku zpusobené pohybem Země sexuální aberace, parafilie – sexuální úchylka chromatická aberace – vada při zobrazení čočkou

Free and no ads
no need to download or install

Pino - logical board game which is based on tactics and strategy. In general this is a remix of chess, checkers and corners. The game develops imagination, concentration, teaches how to solve tasks, plan their own actions and of course to think logically. It does not matter how much pieces you have, the main thing is how they are placement!

online intellectual game →