Back

ⓘ Předmět (mluvnice)



                                     

ⓘ Předmět (mluvnice)

Předmět neboli objekt je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo přídavném jménu, s nimiž tvoří syntagma. Vyjadřuje osobu, zvíře nebo věc, kterých se slovesný děj týká, na co přechází, co jím vzniká. V pasivních větách muže předmět představovat i puvodce děje. Ptáme se na něj všemi pádovými otázkami kromě otázek 1. a 5. pádu. Základním předmětovým pádem je 4. pád. Pokud se mužeme zeptat jinak než pádovými otázkami, zpravidla se nejedná o předmět, ale o příslovečné určení. Předmět ve 4. pádě se někdy rozlišuje na akuzativ předmětu vnitřního, kdy označuje to, co dějem vzniká: péct chleba, stavět zeď, a akuzativ předmětu vnějšího, který označuje to, co existuje nezávisle na ději: koupit chleba, obejít zeď.

V jazycích, které neužívají pády, se předmět vyjadřuje slovosledem. Pro slovesa s více předměty je obvykle i jejich slovosled pevně stanoven.

Slovo před-mět je kalk z latinského ob-iectum "předvržené, předhozené".

                                     

1. Slovní druhy v předmětu

Předmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici předmětu se muže uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Předmětem rovněž muže být vedlejší věta. Příklady:

  • Je to smělý muž, schopný všeho zájmeno.
  • Potřebujeme neprohrát infinitiv slovesa.
  • Jsem velmi zvědavý, jak to dopadne vedlejší věta předmětná.
  • Čtu knihu podstatné jméno.
                                     

2. Rozvitost předmětu

Předmět, na nějž se nevážou další větné členy, se nazývá holý: Petr píše dopis. Předmět s dalšími větnými členy je rozvitý předmět: Viděl psa žeroucího maso. Předmět je nejčastěji rozvíjen přívlastkem muj pes, někdy také doplňkem obdržel zásilku poškozenou. Pokud je v předmětu spojeno několik výrazu, jde o předmět několikanásobný. Jednotlivé členy několikanásobného předmětu mohou být navzájem spojeny ruznými zpusoby:

  • To se netýká nás, ale našich dětí.
  • Chceš pozvat Petra nebo Pavla?
  • Potkala jsem Petra, Pavla a Adama.

Jednotlivé části několikanásobného předmětu mohou být rovněž holé nebo rozvité.

                                     

3. Počet předmětu ve větě

V češtině je počet předmětu ve větě určován především valenční vazbou přísudkového slovesa. Existují bezpředmětová slovesa, která na sebe neváží předmět slzet, pršet, jiná předmětová slovesa na sebe vážou jeden číst knihu, dva darovat bratrovi lyže nebo tři povědět rodičum o dětech pravdu předměty. Sloveso také určuje, v jakém bude každý předmět pádě a jestli bude napojen předložkově nebo bezpředložkově.

                                     

4. Nevyjádřený předmět v češtině

V českých větách se velmi často nevyjadřuje podmět, jelikož jej lze identifikovat podle slovesných koncovek nebo z kontextu: Připadáš mi smutný ty. - Pavel se dívá z okna. Pozoruje ptáky na zahradě Pavel. Naproti tomu předmět se u předmětových sloves obvykle vyjadřuje a vypustit ho lze jen ve specifických případech:

  • Slovesa, která označují činnost vykonávanou v některých povoláních, použitá bez vyjádřeného předmětu, mohou nahrazovat složitější větnou konstrukci: Sestřenice učí. = Sestřenice je učitelka. Tatínek překládá. = Tatínek pracuje jako překladatel. U většiny povolání ovšem toto zjednodušení použít nelze: *Bratr tiskne je tiskař.
  • U některých sloves je ze všeobecného kontextu známo, čeho se týkají, a není proto nutné předmět vyjadřovat: Otec roztrpčeně zavěsil sluchátko a zapálil si cigaretu. Tvuj bratr bere až příští týden výplatu. Dej pozor, ať si nenabereš do bot vodu. Pokud je přísudek tvořen dvěma slovesy, z nichž jedno se užívá i v těchto ustálených spojeních, měl by se předmět vyjadřovat i v případech, kde by jinde byla možná elipsa výpustka. Srovnej věty: Teta zavěsila a oprášila obraz. Zavěsila obraz nebo sluchátko? x Teta vyprala a vyžehlila záclony. Pokud je ovšem několikanásobný přísudek tvořen více než dvěma slovesy, obvykle se nabízí celá řada variant, jejichž užití je na vuli mluvčího, např.: Teta vyprala záclony, vyžehlila je a zavěsila je. - Teta vyprala, vyžehlila a zavěsila záclony. - Teta vyprala a vyžehlila záclony a zavěsila je.
  • Některá slovesa ve svém významu obsahují i předmět, jehož se slovesný děj obvykle týká: Pavel si čte knihu. Babička stele postel. Tatínek právě parkuje auto před domem. U těchto sloves není nutné předmět vyjadřovat, pokud ovšem není odlišný od běžného užití: Pavel si čte časopis. Babička stele gauč. Tatínek právě parkuje traktor před domem. To platí i pro bližší specifikaci rozvitý předmět: Babička stele dědečkovu postel.
  • Kontext, v němž se sloveso používá, nemusí být znám všeobecně, nýbrž muže být omezený jen na určitou skupinu. Pokud se daný předmět užívá příliš často, začnou ho mluvčí pociťovat jako nadbytečný a vypouštějí ho: Karel je vášnivý rybář. Karel šel brzy ráno chytat. Posluchači je zřejmé, že šel chytat ryby a nikoli např. motýly.
Free and no ads
no need to download or install

Pino - logical board game which is based on tactics and strategy. In general this is a remix of chess, checkers and corners. The game develops imagination, concentration, teaches how to solve tasks, plan their own actions and of course to think logically. It does not matter how much pieces you have, the main thing is how they are placement!

online intellectual game →