Back

ⓘ Filosofská historie



Filosofská historie
                                     

ⓘ Filosofská historie

Filosofská historie je historická novela Aloise Jiráska.

Jeho příběh se odehrává na konci první poloviny 19. století v Litomyšli. Vypráví nejen o životě studentu tamního filosofického ústavu, ale vyjadřuje situaci a rozpor v používání češtiny a němčiny. Právě studenti spíše upřednostňují mateřský jazyk, čtou rádi klasická česká díla, ale na veřejnosti vždy nehovoří česky. Dobře popsané jsou kontrasty fintivé slečny Lottynky a skromné Lenky, používání obou jazyku nebo například přístup jednotlivých studentu ke studiu. Jirásek vycházel i ze skutečných postav, například kaplan Šanta nebo páter German.

                                     

1. Charakteristika postav

Vavřena je vážný, jemný, hodný, poctivý, oblíbený student, milující svuj mateřský jazyk. Přesto dokáže být ve vztahu k rodině Roubínku trošku pokrytecký, v jeho případě se snad dá nazvat jako diplomacie. Lásku k slečně Lence vyznává přes Máchuv Máj. Při jarních bouřích se ukáže jako voják, který nevzdává boj a vydává se do Prahy, zámecká garda se v Praze neocitne. Lenka je mladá dívka, značně ovlivněná svým strýcem, zesnulým knězem Jiřím. Je vlastenka, ale své smýšlení se před tetičkou snaží zakrývat: nenašla by u ní pochopení. Pusobí velmi šlechetným dojmem a necítí zášť ani závist k Lotty, díky které bývá často opomíjena okolím. Slečna Elis i když je okolím vnímána jako neprovdaná žena, není vubec zatrpklá. Velmi si oblíbí studenta Vavřenu a později i Lenku. Paní Roubínková se těší stále z postavení svého manžela, aktuára Roubínka. Nejčastěji mluví spisovnou češtinou prokládanou německými výrazy. Nemá tedy pochopení pro vlastenecké cítění své neteře Lenky. Jako každá matka snaží se dělat to, co si myslí, že je nejlepší pro její dceru. Například dobře ji provdat. To se však nepodaří. Lotty se chová jako obyčejná městská slečinka, která se nejvíce zajímá o svuj zevnějšek. Milé chování studenta Vavřeny si plete s náklonností nebo dokonce s láskou. Nutno ovšem podotknout, že je ovlivněna svou německy smýšlející matkou.
                                     

2. Děj

Na jaře 1847 je již po několikáté zakázána studentská slavnost majáles. Mladí lidé se kvuli tomu bouří. Právě i studenti Vavřena, který chodí vyučovat do rodiny Roubínku, Frýbort, Špína a Zelenka. Vavřena se v rodině seznámí se slečnou Lenkou a zamiluje se. Ta bydlí se svou tetou, od které slýchá mnohé německé výrazy, a sestřenicí Lotty, které se také student Vavřena líbí. I přes zákaz se slavnost koná a celé město je tím nadšené. Včetně starší hodné slečny Elis. Potrestání za majáles rozmluví profesorum, především profesoru náboženství, hrabě Žorže. Při zkouškách propadne Špína a nešťastně zamilovaný do slečny Márinky odchází do kláštera. Na jaře 1848 jsou Frýbort a Vavřena zvoleni do armády a vydávají se do boju do Prahy. Zde na barikádě umírá Špína. Mladíkum se podaří z Prahy utéci, Vavřena se ožení s Lenkou a stane lékařem, Frýbort si vezme Márinku a žije jako sedlák. Lotty zustane sama.

                                     

3. Zajímavosti

  • Za Jiráskova života vyšla Filozofská historie devatenáctkrát a následovalo mnoho vydání dalších. Posledním vydáním, do kterého autor zasáhl modernizoval slovosled, je vydání z roku 1927.
  • Filozofská historie vyšla poprvé v časopise Světozor 1877; první knižní vydání se uskutečnilo v roce 1882, kdy byla vydána v nakladatelství Jan Otto spolu s povídkou U Rytířu pod názvem Dvě povídky. Později byla často vydávána v souboru Maloměstské historie, který obsahoval povídky Na staré poště, U Rytířu a Filozofskou historii.
  • Filozofská historie byla přeložena do řady cizích jazyku. Knižně byly vydány překlady: anglický Gaudeamus igitur, 1961, bulharský Filosofska istorija, 1972, francouzský Philosophes, 1923, chorvatský Filozofska historija, 1920, 1921, lužickosrbský Filosofska historija, 1921, německý, polský, ruský Filosofskaja istorija, 1951, 1955, slovenský Filozovská história, 1954, slovinský Filozofska zgodba, 1920.
                                     

4. Filmové, rozhlasové a divadelní zpracování

Filosofská historie byla v roce 1937 převedena na filmová plátna tehdy začínajícím režisérem Otakarem Vávrou.

V roce 1981 natočila rozhlasová režisérka Alena Adamcová dramatizovanou četbu na pokračování pro Československý rozhlas.

V pražském divadle Rokoko se v letech 1968 až 1969 hrál stejnojmenný muzikál skladatele Zdeňka Petra a textaře Ivo Fischera s Václavem Neckářem, Martou Kubišovou, Helenou Vondráčkovou, Waldemarem Matuškou a Jiřím Štědrým v režii Václava Lohniského.

                                     

5. Externí odkazy

  • Digitalizovaná vydání díla Filosofská historie v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
  • Dílo Filosofská historie ve Wikizdrojích
  • Filosofská historie jako e-kniha volně ke stažení z katalogu Městské knihovny v Praze
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Filosofská historie na Wikimedia Commons
  • Filosofská historie na Kinoboxu.cz
Free and no ads
no need to download or install

Pino - logical board game which is based on tactics and strategy. In general this is a remix of chess, checkers and corners. The game develops imagination, concentration, teaches how to solve tasks, plan their own actions and of course to think logically. It does not matter how much pieces you have, the main thing is how they are placement!

online intellectual game →