Back

ⓘ Člověk



Člověk
                                     

ⓘ Člověk

Člověk je rod živočichu z čeledi hominidi, k němuž patří jediný současně žijící zástupce člověka – člověk moudrý a jeho blízcí vyhynulí příbuzní. Odhaduje se, že rod je asi 2.8 milionu let starý. Vznik rodu Homo se datuje do stejné doby, kdy se také objevují první kamenné nástroje, a tedy v době, kdy začíná nejstarší paleolit.

Všechny druhy, vyjma člověka moudrého, vyhynuly. Člověk vzpřímený vyhynul před 50 000 až 35 000 lety, Homo neanderthalensis asi před 30 000 lety, Homo floresiensis však až před 12 000 lety. V Iwo Eleru Nigérie byla nalezena také archaická forma Homo sapiens stará pouze 13 000 let.

Člověk je na základě anatomických struktur či na podkladě vědeckých evolučních poznatku považován za všežravce.

                                     

1. Systematika rodu

Jako druhy rodu Homo se tradičně uvádějí:

  • Homo sapiens člověk moudrý.
  • † Homo naledi člověk hvězdný,
  • † Homo floresiensis člověk floreský,
  • † Homo habilis člověk zručný,
  • † Homo heidelbergensis člověk heidelberský,
  • † Homo antecessor člověk předchudce,
  • † Homo rhodesiensis člověk rhodéský,
  • † Homo neanderthalensis člověk neandertálský,
  • † Homo rudolfensis člověk východoafrický,
  • † Homo ergaster člověk dělný,
  • † Homo erectus člověk vzpřímený,
  • † Homo luzonensis člověk luzonský,

Mezi druhy rodu Homo možná bude překlasifikován i † Australopithecus sediba, blízký H. habilis.

Některé nálezy popsané jako samostatné druhy zatím nedosáhly všeobecného uznání např. † Homo cepranensis či † Homo gautengensis, některé byly včleněny do druhu jiných, u některých dosud převládá nejistota † Homo helmei muže být samostatnou linií či patřit do H. heidelbergensis nebo H. sapiens. Za samostatný druh zatím nejsou uznáni ani neandrtálcum blízcí denisované, současníci Homo neanderthalensis i Homo sapiens, ani "starší příbuzní" člověka floreského, objevení v r. 2016.

Molekulární rozbory identifikovaly některé další vymřelé linie, jejichž geny přetrvávají jako výsledek dávného křížení v současné lidské populaci. Jako linie na úrovni dalšího druhu by mohli být označeni např. tzv. "archaičtí Afričané", geneticky identifikovaní v genomu Mandinku a Sanu, Pygmeju, Hadzu a Sandawu, Esanu, Gambiu, Mendu a Jorubu a některých dalších etnických skupin moderního člověka. Vyčlenili se z lidského vývojového kmene ještě před oddělením denisovsko-neandertálské větve. Je možné, že k nim existuje i fosilní záznam již popsaný jako jiný druh H. naledi nebo Homo heidelbergensis; přiřazení je však mimo současné možnosti paleontologie.

Systematika se v souvislosti s novými paleontologickými nálezy mění. Některé druhy se někdy označují pouze jako poddruhy jiných druhu. Genetické analýzy ukázaly, že se kdysi s člověkem moudrým křížili i denisované nejméně dvakrát a některé jejich geny přetrvávají v současné populaci Melanésanu a Tibeťanu. Křížení neandertálcu a denisovanu tehdy již oddělených vývojových linií dokázal nález jejich společného potomka; navíc analýzou genomu současné lidské populace se podařilo ukázat, že křížení probíhalo v nezanedbatelném rozsahu a pravděpodobně vznikla populace představující novou, minimálně 280 tisíc let starou, linii tzv. "přízračného předka" angl. "ghost ancestor", který se později v Asii a Oceánii zase křížil s H. sapiens. V genofondu současných obyvatel ostrova Flores pak byla indikována introgrese pravděpodobné čtvrté samostatné podobně staré linie denisovsko-neandertálského vývojového kmene. Bylo prokázáno i křížení denisovanu s vývojově starší větví člověka pravděpodobně H. heidelbergensis nebo H. erectus.

I některé nové fosilní nálezy např. z lokality Dmanisi v Gruzii se navíc zdají podporovat názor, že druhu v lidské kmenové linii bylo ve skutečnosti méně, protože linie tradičně pokládáné za odlišné druhy by na sebe mohly buď přímo navazovat, nebo jedinci ruzných tradičních druhu mohli spolužít ve stejných sídlištích a jednalo se jen o pouhé morfologické formy jednoho druhu. Takováto "slučovací" systematika pak nově řadí popsané skupiny rodu Homo jakožto poddruhy do pouhých dvou druhu – Homo erectus sensu lato a Homo sapiens sensu lato.

Do Homo erectus sensu lato pak patří H. habilis, H. rudolfensis, H. naledi, H. ergaster, H. erectus sensu stricto včetně H. pekinensis a H. soloensis, H. antecessor, H. floresiensis a pravděpodobně i H. luzonensis pokud není úplně samostatnou linií v rámci Homo.

Do Homo sapiens sensu lato jsou pak řazeni H. helmei, H. rhodesiensis, H. heidelbergensis, H. neanderthalensis a H. sapiens sensu stricto a patří sem pochopitelně i denisované, "přízrační předci" a pravděpodobně i "archaičtí Afričané".

H. erectus sensu lato však nemuže být považován za přímého předka H. sapiens sensu lato ve fylogenetickém smyslu. Přinejmenším pro H. antecessor bylo prokázáno, že je vedlejší vývojovou větví vzhledem k linii vedoucí k H. sapiens sensu lato.

                                     

2. Charakteristika

Všechny druhy rodu Homo používaly nástroje, jazyk a poměrně vyspělou kulturu. Od kdy byla technologie a kultura předávána není však jisté. Z anatomických znaku je zásadní především bipedie, zvětšení objemu mozku vyjma Homo habilis více než 1000 ml, čelo od očí stoupá vzhuru, lebka se zakulacuje, dochází k určité redukci zubu, zkracování rukou a naopak prodlužování nohou.

Člověk se jako ostatní současní hominini živí rostlinnou i živočišnou potravou, obojí potrava je doložena i v paleontologických nálezech v sídlištích shromážděné pevné části rostlin – pecky, skořápky – a rozbité kosti ze zvířat a nově prokázána i analyticky pomocí zastoupení izotopu v kosterních pozustatcích či analýzou zubního povlaku. Z rostlinné potravy je schopen trávit tuky, bílkoviny a většinu sacharidu nikoli celulózu, z živočišné potravy přijímá zejména bílkoviny a tuky kromě masa a vajec se u moderního člověka vyvinula schopnost i v dospělosti trávit mléko.

Modernějším druhum člověka, včetně jediného současně žijícího člověka moudrého, je vlastní užívání oděvu jednak pro ochranu před klimatickými vlivy a jinými mechanickými a tepelnými účinky okolního prostředí a jednak jako součást společenského chování a jeho znaku a určení role ve společnosti.

Charakteristická pro člověka je také schopnost přesné imitace, která je například podmínkou pro předávání a učení se řeči.

                                     

3. Evoluce

Stále není jasné, z jaké linie hominidu se rod Homo vyvinul. Většina vědcu se shoduje, že předkem byla jedna linie australopitéku Australopithecus, tzv. gracilní australopitéci, mezi něž patří např. A. africanus či A. afarensis. Tato linie australopitéku měla menší čelist i zuby a živila se pravděpodobně jemnější potravou.

Nejstarším paleontologickým nálezem, zařazovaným do rodu Homo, je africký Homo habilis, starý až 2.5 milionu let. Už tento primitivní člověk měl proti australopitékum větší mozek asi 600–750 ml a také ustupující čelisti. Také u něj byly nalezeny jednoduché kamenné nástroje. Předpokládá se, že H. habilis nikdy neopustil africký kontinent.

Opustit Afriku se podařilo až člověku vzpřímenému, tedy druhu Homo erectus, který žil mezi 1.8 – 0.5 miliony lety. H. erectus osídlil například Indonésii, ale podle nejnovějších objevu relativně brzy i Evropu. Nejmladší jsou fosílie druhu Homo neanderthalensis a Homo sapiens. Současníky neandrtálcu a moderních lidí byli také Homo floresiensis a denisované. H. sapiens, tedy člověk moudrý, je jediným recentním zástupcem rodu.

V roce 1900 žilo na světě 1.65 miliard lidí. V únoru 2017 žilo na světě 7.3 miliard a počet neustále roste. Lidé již osídlili všechny kontinenty a dostali se i na zemskou orbitu.



                                     

4. Literatura

  • DUNBAR, Robin. Příběh rodu homo. Překlad Jana Enderlová. Praha: Academia, 2009. ISBN 978-80-200-1715-4.
  • SVOBODA, J. – MACHLÁŇ, M., Předkové. Evoluce člověka. Praha: Academia 2015
                                     

5. Externí odkazy

  • anglicky Homo genus – rod Homo
  • Téma Člověk ve Wikicitátech
  • Slovníkové heslo člověk ve Wikislovníku
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu člověk na Wikimedia Commons
                                               

Člověk (rozcestník)

Člověk muže označovat: † Homo antecessor člověk předchudce † Homo floresiensis člověk floreský † Homo habilis člověk zručný † Homo heidelbergensis člověk heidelberský † Homo ergaster člověk dělný † Homo rudolfensis člověk východoafrický Homo člověk † Homo rhodesiensis člověk rhodéský † Homo naledi člověk hvězdný Homo sapiens člověk moudrý † Homo erectus člověk vzpřímený † Homo luzonensis člověk luzonský † Homo neanderthalensis člověk neandertálský přeneseně lidstvo

                                               

Příživník

Příživník muže být: cizopasník, parazit; druh nebo jeho příslušník žijící na úkor jiného druhu, viz parazitismus člověk, který se dopustil trestného činu příživnictví člověk žijící na úkor druhých

                                               

Pistolník

Pistolník muže být: Pistolník film – americký film z roku 1950 člověk, jenž umí výborně zacházet s pistolí, postava z dějin amerického Divokého západu

Free and no ads
no need to download or install

Pino - logical board game which is based on tactics and strategy. In general this is a remix of chess, checkers and corners. The game develops imagination, concentration, teaches how to solve tasks, plan their own actions and of course to think logically. It does not matter how much pieces you have, the main thing is how they are placement!

online intellectual game →