Back

ⓘ Kultura



Kultura
                                     

ⓘ Kultura

Kultura označuje veškeré jednání člověka, které je vnímáno v kontrastu s přírodou. V užším slova smyslu jde o soubor vybraných a tvurčích lidských činností, jako je například literatura, umění, divadlo, náboženství, případně i vzdělávání. V širším smyslu, zejména ve společenských vědách, je to systém všech významu, činností a vzorcu chování, které si člověk osvojuje až jako člen společnosti, kde se tato kultura pěstuje a předává. Studiem kultury se zabývá hlavně kulturologie, ale i sociologie, kulturní antropologie a další vědy.

                                     

1. Puvod slova

Význam pojmu kultura muže osvětlit puvod slova. Latinské cultura, budoucí příčestí slovesa colere pěstovat, vzdělávat a také uctívat, znamenalo puvodně pěstování užitkových plodin např. "kultura chmele". Na rozdíl od plevele, který roste sám, o plodiny se lidé musí starat. Jako metaforu je použil Marcus Tullius Cicero pro překlad Platónova pojmu "péče o duši" cultura animi a teprve od 16. století se používá v užším smyslu pro označení vybraných lidských činností, zejména uměleckých.

                                     

2. Kultura v užším významu

Sem patří například hudba, literatura, umění, případně i náboženství a filosofie, které mají člověka rozvíjet a zušlechťovat. V tomto smyslu se chápe například "kulturní rubrika" v novinách, "kulturní časopis" nebo "ministerstvo kultury". Proti této vybrané, "vysoké" kultuře, vyžadující vzdělání a péči, stála potom od 18. století "nízká" či lidová kultura, pozdější popkultura, kterou se člověk spíše baví. Tento rozdíl se v současné době stírá, přesto se kulturou rozumí jen ta část specificky lidských činností, která je tvurčí a neslouží bezprostředně k uhájení života.

                                     

3. Kultura v širším významu

Proti tomuto úzkému významu pojmu kultury se ohradil už Johann Wolfgang von Goethe. V jeho pojmu kultury prý nesmí chybět "ani oblečení a jídelní zvyky, dějiny ani filosofie, umění ani věda, dětské hry ani přísloví, hospodářství ani literatura, politika ani soukromí, ba ani poukaz na škody vznikající odlesněním hor". Britský antropolog E. B. Tylor chápal kulturu jako systém všeho toho, co si člověk osvojuje jako člen určité společnosti, například jazyk, vědění, náboženství, umění, právo, morálku nebo zvyky. Právě v tomto širokém významu dnes pojem kultury užívá antropologie i sociologie.

Kultura tedy zahrnuje všechno to, s čím se člověk nerodí, ale

  • co se udržuje tím, že se to lidé starají a pečují;
  • co sám většinou nevytváří, nýbrž přejímá od starších;
  • co se musí naučit, aby se stal platným členem své společnosti;
  • co je spíše kolektivním a často anonymním, nastřádaným dílem mnoha generací;
  • co dané společenství spojuje a zároveň odlišuje od jiných.

Podstatnou složku lidské kultury v tomto širokém smyslu tvoří jazyk, a tak jako je jazyku mnoho, lze hovořit i o mnoha ruzných kulturách. V tomto širokém významu je kultura nezbytnou podmínkou lidského života ve společnosti a nelze ji tedy pokládat za pouhou "nadstavbu" hmotné "základny", jak to činili marxisté. Hmotná i kulturní či duchovní stránka člověka se jistě vzájemně podmiňují; příběhy tzv. "vlčích dětí", vyrostlých mimo lidskou společnost, však ukazují, že bez příslušné enkulturace, tj. osvojení určité kultury, není člověk schopen navázat ani sexuální vztah. Jistý náznak kultury lze ostatně nalézt například i u primátu a dalších živočichu. Mladí makakové se od matky učí umývat brambory než je snědí, mladí ptáci napodobují zpěv dospělých. Takového učení je schopný i čmelák.

Antropolog Clifford Geertz charakterizuje kulturu jako "síť významu", v nichž a s jejichž pomocí člověk žije, které přijímá od své společnosti a které naopak předává svým dětem. Podle Gerta Hofstede je to "kolektivní software" společnosti. Z jiného hlediska je to zpusob, jak lidé žijí v souladu svých přesvědčení, jazyka, dějin i třeba zpusobu oblékání. Sdílené hodnoty, symboly, zpusoby chování a gesta vytvářejí společný rámec lidských jednání, budí vzájemnou duvěru a pomáhají dobré komunikaci. Je i duševní kultura která zahrnuje lidské výtvory, které uspokojují duchovní potřebu člověku. patří sem výtvory nemateriálního charakteru - Např. náboženství, zpusoby chování, zvyky a tradice.



                                     

4. Reprodukce kultury

Kultura se vyznačuje jistou stálostí v čase, zároveň je však pružná a přizpusobivá adaptivní k novým okolnostem. Její pokračování či reprodukce se zajišťuje jednak spontánně, nápodobou v rodině a později v prostředí vrstevníku, jednak cílevědomě ve školách. Na generačním předávání kultury, tj. zejména jazyka, vyprávění, zvyku, oblékání, morálky nebo náboženství se tradičně podílely dvě generace, zejména matka a babička tzv. grandmother hypothesis. V současné době se na enkulturaci dětí silně podílí televize, což společnost homogenizuje: všichni poslouchají stejné mluvčí a stejné příběhy, mají před očima stejné vzory chování atd.

                                     

5. Kultura a civilizace

Protože se kultura vyjadřuje a předává zejména řečí, často se chápe jako vázaná na určité jazykové prostředí. Pro ještě větší a méně homogenní nadnárodní celky se používá pojem civilizace, odkazující k městskému prostředí latinské civis, civilis a tedy i k jistému kosmopolitismu. Naopak pro menší společenství, například místní, profesní nebo pro věkové skupiny se užívá blízký pojem subkultura například subkultura řidiču kamionu nebo teenageru. V podobném smyslu se hovoří o firemní kultuře, tj. zavedeném zpusobu jednání mezi zaměstnanci, řešení konfliktu a podobně.

V současném pohyblivém a globalizovaném světě se ruzné kultury, dříve více či méně přísně oddělené, často setkávají a protože si navzájem dobře nerozumějí, vznikají vážná společenská napětí i konflikty. Příchozí imigranti z jiných kultur se musí akulturovat, tj. osvojit si nezbytné minimum hostitelské kultury, často však vytvářejí poměrně uzavřené skupiny, které pak žijí na okraji většinové společnosti. Proto nabývají na významu pokusy o multikulturní výchovu, tj. výchovu k pochopení kulturních rozdílu. Že by však ruzné kultury mohly úplně splynout a vytvořit jedinou světovou kulturu není pravděpodobné a zřejmě ani žádoucí. I pověstný melting pot ve Spojených státech, který stíral kulturní rozdíly mezi imigranty, naráží dnes na své meze. Spíš se vytváří jakási poměrně povrchní "globální" civilizace, kde se lidé dokážou dohodnout o velmi jednoduchých věcech, ale v bližším styku žijí dále ve svých vlastních rozmanitých kulturách. Je i duševní kultura která zahrnuje lidské výtvory, které uspokojují duchovní potřebu člověku. patří sem výtvory nemateriálního charakteru - Např. náboženství, zpusoby chování, zvyky a tradice.

                                     

6.1. Odkazy Související články

  • Subkultura
  • Civilizace
  • Kulturní evoluce
  • Kulturní a sociální antropologie
  • Kulturní geografie
                                     

6.2. Odkazy Literatura

  • R. van Dülmen: Kultura a každodenní život v raném novověku I./III. Praha 2006
  • Clifford Geertz: Interpretace kultur. Praha 2000
  • G. Schwarz: Kulturexperimente im Altertum, Berlin 2010
  • Jan Assmann: Kultura a paměť. Praha 2001
  • G. Hofstede: Kultury a organizace. Praha 1999
  • J. Petráň: Dějiny hmotné kultury I./II. Praha 1995
  • Susan Blackmoreová: Teorie memu. Kultura a její evoluce. Praha 2001
  • Pernica Petr: Nový pohled na kulturu. Logistika kultury. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2730-6
  • Ernest Gellner: Rozum a kultura. CDK, Brno 1999
  • Z. Salzmann: Jazyk, kultura a společnost. Úvod do lingvistické antropologie. Praha 1997
  • M. Petrusek a kol., Velký sociologický slovník I. Heslo Kultura. Praha: Karolinum 1998
                                     

6.3. Odkazy Externí odkazy

  • anglicky
  • Zpráva Portál:Kultura ve Wikizprávách
  • What is Culture? - Washington State University
  • Global Culture Essays on global issues and their impact on culture
  • Detailed article on defining culture
  • Dictionary of the History of Ideas "culture" and "civilization" in modern times
  • Slovníkové heslo kultura ve Wikislovníku
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu kultura na Wikimedia Commons
  • Téma Kultura ve Wikicitátech
                                               

Čistá kultura

Heslo čistá kultura nabývá v ruzných odvětvích těchto významu: čistá kultura potravinářství - v potravinářství přesně definovaná smíšená kultura. čistá kultura biologie - v biologii kolonie buněk jednoho taxonu,

Free and no ads
no need to download or install

Pino - logical board game which is based on tactics and strategy. In general this is a remix of chess, checkers and corners. The game develops imagination, concentration, teaches how to solve tasks, plan their own actions and of course to think logically. It does not matter how much pieces you have, the main thing is how they are placement!

online intellectual game →